UVĚDOMOVÁNÍ A VŠÍMAVOST

Učitel meditace Jeff Oliver uvádí tuto definici uvědomování: "Uvědomování je pozorování jakéhokoliv smyslového, emočního, fyziologického a mentálního procesu, který je právě dominantní v přítomném okamžiku."

Pro Gestalt terapii je uvědomování jedním ze základních konceptů.

Podle G. Yontefa (Yontef, 1993): "Uvědomování je forma prožívání. Je to proces bytí v bdělém kontaktu s nejdůležitější událostí v poli mezi individuem a okolím, s plnou senzomotorickou, emocionální, kognitivní a energickou podporou.... Uvědomění je volně definované jako bytí v kontaktu se svou existencí, s tím, co je."

Podle Wollantse (Wollants, 2008) je uvědomění sice uvědomění jednoho člověka, ale týká se celé situace (viděné z jedné perspektivy).

Být si vědom znamená všímat si tělesných signálů, ale spontánně, nezáměrně.

Tento způsob uvědomování si není pasivní ani aktivní. Neznamená to aktivně vědět, ale spíše být informován. Je to difúznější stav než zaměřená pozornost a vyžaduje spíše relaxovaný postoj než napjatou pozornost.

Uvědomění může zahrnovat i myšlenky nebo představy, ale jeho základem je tělesně prožívaný pocit/smysl (sense).

V současné době se v psychoterapii i například v profesionálním tréningu používá koncept všímavosti (mindfulness).

Příkladem je kognitivní terapie založena na všímavosti (mindfulness-based cognitive therapy - MBCT) anebo program redukování stresu založen na všímavosti (Mindfulness-based stress reduction - MBSR) (Wikipedie)

Koncept všímavosti je vysvětlován takto:

Všímavost je "záměrné, přijímající a nehodnotící zaměření pozornosti na emoce, myšlenky a pocity, vyskytují se v přítomném okamžiku", které může být trénované meditační praxí odvozené od buddhistického konceptu Anapanasati. (Wikipedie)

Oba termíny (uvědomění - awareness a všímavost - mindfulnes) jsou překladem buddhistického pojmu v jazyku pali: "sati".

Tento termín byl poprvé přeložen do angličtiny T. Davidsem v roce 1881 jako všímavost (mindfulness). Někteří další autoři s překladem "mindfulness" nesouhlasí.

Termín "sati" byl do angličtiny překládán také jako:

uvědomění (avareness)

pozornost (attention)

koncentrovaná pozornost (concentrated attention)

všímavá pozornost (mindful attention). (Wikipedie)

Termíny všímavost a uvědomění tedy můžeme je považovat za ekvivalentní.

Zatímco uvědomování v Gestalt terapii je spíše zkoumáno v dialogu, všímavost je možné rozvíjet pomocí meditační praxe. Na rozdíl od uvědomování, se všímavost soustředí více na postoj k prožívanému: na vytváření a kultivování laskavého postoje k tomu co prožíváme na tělesné, emoční i kognitivní úrovni. Na budování laskavého postoje k sobě i k druhým, protože tento postoj vede ke štěstí. 

Na úrovni komunikace, vede všímavý postoj k budování určitého odstupu anebo reflektování toho co prožíváme. Tím je možné lépe volit způsob komunikace s druhými a na jenom automaticky nereagovat.

V Gestalt terapii se uvědomování soustředí více na autentické prožívání a jednání, vnímá a pracuje s překážkami v autentickém chování v kontaktu (dialogu).

Tento text byl napsán pro kurz všímavosti 

Zdroje:

• Wikipedie

• Wollants, G. (2008) Gestalt therapy, Therapy of the Situation, Turnhout, Belgium, Faculteit voor Mens en Samenleving

• Yonteff,G. (1993) Awareness, dialogue and process, Highland, NY: Gestalt Journal Press

• Satipatthana Sutta: https://www.accesstoinsight.org/tipitaka/mn/mn.010.soma.html

• Oliver, J. (2004) A successful retreat, Bangkok, Th, Sahadhamanika