ZÁKLADNÍ PRINCIPY GESTALT TERAPIE

Existenciální princip

Existencialismus se zaměřuje na existenci člověka, jeho vztahy, radosti a utrpení, jak je právě prožívá. Každá životní fáze přináší jiné výzvy, zážitky, možnosti a problémy. Život člověka nemůže být "vyřešen" jednou provždy.

Gestalt terapie poskytuje způsob jak být autentickým a odpovědným za sebe sama. Tím, že napomáhá rozvoji uvědomování a porozumění si, je klient schopen rozhodovat se a řídit svou existenci, aby mu dávala smysl a uspokojovala jej.

Gestalt terapeut aktivně vstupuje do vztahu s klientem. Terapeut nevyužívá své přítomnosti k tomu, aby manipuloval klienta k dosažení cíle, který pro něj stanovil, ale jej povzbuzuje k autonomii a vytváření vlastních rozhodnutí.

Více o existenciálním principu v samostatném textu.

Princip tady a teď

Tady budu citovat:
"Princip tady a teď je hlavním zdrojem terapeutické síly, úspěchu terapie, terapeutův (a tedy i klientův) nejlepší přítel. Tady a teď se týká bezprostředních událostí terapeutické hodiny, toho, co se odehrává tady (v této ordinaci, v tomto vztahu, mezi námi - v prostoru mezi mnou a vámi) a teď, v této bezprostřední hodině...

V průběhu života má interpersonální prostředí, které nás obklopuje - vrstevníci, přátelé, učitelé, rodina - obrovský vliv na to, jaký typ jedince se z nás stane. Náš sebeobraz je do značné míry formulován jako odraz ocenění, které vnímáme v očích klíčových osob svého života. Velká většina jedinců, kteří vyhledají terapii, má zásadní problémy ve vztazích. Obecně můžeme říci, že lidé propadají zoufalství, kvůli neschopnosti vytvořit a udržet si trvalé a uspokojivé mezilidské vztahy.

Mezilidské problémy klienta se samy projeví v situaci tady a teď terapeutického vztahu. Pokud je klient v běžném životě náročný nebo bázlivý, arogantní nebo rezervovaný, svádivý nebo ovládající, kritický nebo jakýmkoliv způsobem interpersonálně nepřizpůsobivý, potom tyto rysy vstoupí do klientova vztahu s terapeutem... Mezilidské problémy jedince se nakonec projeví v situaci během terapeutického setkání, je možné je oslovit a pracovat s nimi"

(I.D. Jalom: Chvála psychoterapie, nakl. Portál, Praha 2002)

Jak se terapeut ve vztahu s klientem cítí a co prožívá, často odpovídá tomu, jak se s ním cítí jeho blízký. Klient a terapeut postupně vybudují jiný vztah (otevřenější, upřímnější, míň zraňující, založený na vzájemném respektu), než jaké klient zná ze své minulosti. To mu pomůže vytvářet více uspokojivé a hodnotné vztahy i v jeho skutečném životě a pozitivně ovlivní jeho sebevnímání.

Fenomenologický princip

Fenomenologie je hledání porozumění na základě toho, co klient prožívá a co si uvědomuje. Fenomenologové předpokládají, že každý člověk vnímá, prožívá a dává svým prožitkům smysl svým originálním a neopakovatelným způsobem. Úkolem terapeuta je naladit se na klienta a pomoct mu porozumět je vlastnímu způsob emočního a tělesného prožívání a myšlení.

K: Chtěla bych být uvolněnější a vyrovnanější.
T: Popisujete, jak by jste se chtěla cítit. Jak se cítíte teď?
K: Špatně.
T: "Špatně" je posouzení, mne zajímá popis, jak se cítíte ve svém těle.
K: Mám sevřený žaludek a bolí mne záda.

Cílem Gestalt terapie není posuzovat, interpretovat ani analyzovat klientovy skutky, myšlenky a rozhodnutí, ale pomoci rozvoji uvědomování si vzorů klientova chování a prožívání ve vztahu s terapeutem, a tím rozšířit jeho možnosti volby.

Experimentální a zážitkový princip

V terapii je možné pomocí zážitkových experimentů (přehrávání určitých situací, hraní vnitřních dialogů, imaginací, práce se sny, regrese - návrat do minulosti...) umožnit klientovi přímý prožitek toho, o čem klient chce mluvit. Pak spolu můžou prozkoumat, co tento zážitek pro klienta znamená a co z něj může využít ve svém životě.

Tento způsob práce je vhodný zejména pro ty, kteří se intelektuálně znají a přesto uvízli ve svém růstu.

Práce s tělesnými symptomy

Gestalt terapie je velmi efektivní v práci s tělesnými symptomy: držení těla (problémy s páteří a se zády), bolesti v těle (napětí, tlak...) jsou často psychosomatického charakteru. Můžou mít souvislost s emočním, vztahovým anebo pracovním životem klienta. Rozvojem tělesného uvědomění a speciálními technikami je možné porozumět tělesným symptomům a jejich souvislostem s jinými oblastmi života klienta. Klient může porozumět tomu, jak jeho tělesné prožívání často souvisí s nároky na sebe, s vysokými ambicemi, přetěžováním se, snahou vyhovět druhým... Toto porozumění často příznivě ovlivní tělesné potíže.

Paradoxní teorie změny

Změna se neuskuteční, když se člověk snaží změnit, nebo když se ho snaží změnit někdo jiný, ale když člověk využije své úsilí, aby se stal tím, kým je. Terapeut se odmítá stát "agentem změny" klienta, protože ví, že vynucená změna je změnou image a ne osobnosti. Uvědomění a prožití daného stavu a kontakt přinášejí přirozenou a spontánní změnu. S přijetím toho, co se právě děje, může organismus růst. Cílem terapeuta je "učit" klienta přijímat sebe samého a posilovat jeho pozitivní a laskavý postoj k sobě samému.

Lidé si vytváří problémy tím, že se vyhýbají určitým prožitkům, které označují jako nepříjemné, nepřijatelné, negativní anebo špatné. Tím je nemohou nikdy ukončit (uzavřít gestalt) a posunout se ve svém vývoji dál. Když je prožijí s plným uvědoměním, mohou je ukončit, a tak se otevřít čemukoliv novému, protože život je neustálá změna.

Literatura:

Perls, F.: Gestalt terapie doslova
Votobia (1996)

Beisser, A.: Paradoxical Theory of Change
www.gestalt.org/arnie.htm (1970)

Hycner, R. & Jacobs, L.: The Healing Relationship in Gestalt Therapy
Highland, NY: The Gestalt Journal Press (1995)

Jalom, Irving D.: Chvála psychoterapie
Praha, Portál (2003)

Perls, F., Hefferline, F.R., Goodman, P.: Gestalt Therapy: Excitement and Growth in the Human Personality.
New York: Dell (1951)

Polster, E. & Polster, M.: Gestalt Therapy Integrated
New York: Vintage Books (1973)

Yontef, G.M.: Awareness, dialogue and process: Essays in Gestalt Therapy
Highland, NY: The Gestalt Journal Press (1993)

Zinker, J.: Creative Process in Gestalt Therapy
New York: Vintage Books (1977)